Reinhard Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora 27. září 1941 a setrval v ní do 4. června 1942, kdy zemřel na následky atentátu spáchaného na něj parašutisty Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem o osm dní dříve.

Kniha popisuje část retribučního soudnictví, jímž domácí poválečná spravedlnost reagovala na zločiny spáchané v temném období našich dějin, vymezeném dekrety prezidenta Edvarda Beneše mezi 21. květnem 1938 a 31. prosincem 1945.

Publikace se věnuje krizi racionality a úpadku levicového myšlení v době, kdy česká politická levice ztratila své zastoupení v parlamentu, a rámuje ji analýza civilizačních změn a rizik multipolárního světa.

Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až do konce války.

311. československá bombardovací peruť RAF byla v období druhé světové války jedinou československou bombardovací jednotkou, která operačně působila z území Velké Británie.

Druhé, doplněné vydání knihy autora, který sám působil v libyjské džamáhíríji pět let v přelomové době, kdy naše vztahy s touto zemí procházely dramatickou změnou.

Kniha je autentickým svědectvím člověka, který v devadesátých letech 20. století prožil v polní uniformě devět měsíců na africkém kontinentu v zemi, kam noha našince málokdy vkročí a která byla dlouhou dobu sužována občanskou válkou – v Libérii.

Blíží se konec 16. století a ve Španělsku vládne Filip II. Jeho klid však narušují angličtí piráti s tichým souhlasem královny Alžběty. Když však pohár přeteče, rozhodne se Filip II.

Dramatický životní příběh první ženy v historii naší armády, která dosáhla nejvyšší vojenské hodnosti – plukovnice v záloze. Válečné zkušenosti získala již v letech 1937–1938 jako příslušnice čs. lazaretu J. A.

V padesátých letech 20. století zadržely československé bezpečnostní orgány poblíž státní hranice s Polskem člověka, který byl hluchoněmý a trpěl ztrátou paměti.

Kniha sleduje autorovy osobní zkušenosti s pátráním po posledních svědcích z táborů okamžitého vyhlazení Treblinka a Sobibor. Je vystavěna na základě autorova mnoha-letého výzkumu holocaustu, který započal v roce 2000 návštěvou památníku v Treblince.

Pečlivý až pedantický, hluboce věřící, lidmi ve svém okolí ceněný, ale trochu nudný účetní Adolf Karl Eichmann, zaměstnanec elektrotechnického závodu v porýnském Solingenu, městě proslaveném výrobou a zpracováváním oceli, byl kromě jiných předností i